CHÝNOVSKÝ KRAS

Je rozlohou nevelké krasové území vázané na souvrství krystalických vápenců chýnovsko -ledečského pruhu tzv. pestré skupiny hornin geologické oblasti moldanubika. Leží na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny v Pacovské pahorkatině poblíž města Chýnova. Vápence jsou zde společně s amfibolity uloženy v okolních dvojslídných pararulách a celé pásmo je rozděleno do několika menších bloků. Tak lze mimo Chýnovskou jeskyni pozorovat krasové jevy též v okolí obce Věžná, v údolí Josafat, a zejména u Velmovic.

CHÝNOVSKÁ JESKYNĚ

• Leží v jižním úbočí Pacovy hory (589 m n. m) poblíž Dolních Hořic, 2 km severovýchodně od města Chýnova.
• Je složitým krasovým systémem, vytvořeným v hrubozrnných krystalických vápencích a částečně i v nekrasových horninách amfibolitech, převážně korozní činností vod podzemního toku. 
• Postrádá klasickou krápníkovou výzdobu, je však naprosto unikátní svéráznou modelací jeskynních prostor a mimořádně pestrým zbarvením stěn a stropů.
• Je významnou geologickou a mineralogickou lokalitou.
• Je největším přírodním zimovištěm netopýra řasnatého v Evropě.
• Objevena byla roku 1863 při těžbě vápence v jednom z bývalých selských lomů a od roku 1868 je první veřejnosti zpřístupněnou jeskyní na území Čech a Moravy; dodnes je zachován původní romantický ráz jejího zpřístupnění.
• Celková délka dosud objevených částí činí 1400 m s výškovým rozdílem (denivelací) 74 m; téměř čtvrtina známých chodeb jeskyně je trvale zatopena vodou.
• Délka návštěvního okruhu je 220 m s převýšením 42 m, průměrná doba prohlídky je 40 minut.
• Teplota vzduchu na turistické trase je 5 - 9 C, vlhkost 96 - 100 %; v některých nepřístupných prostorách teplota v zimním období klesá až pod mrazu.
• V roce 1992 byla zařazena do kategorie národní přírodní památka.